Proč kámo, teď? Nejde jen o to, že Ashton Kutcher, polobůh Dude od dob Dude, Where’s My Car? , se stal Demi-bohem jiného druhu. Není to jen vzestup Keanu Reevese (který oživil frajera v Billově a Tedově vynikajícím dobrodružství) jako Neo-Dude. Je toho víc, kámo.
V roce 1964 napsala Susan Sontag v Partisan Review esej otevírající esej s názvem Notes on ‘Camp. Partisan Review, bohužel, je pryč, ale tábor je tu, aby zůstal, a možná nastal čas, abychom začali shromažďovat poznámky k podobně podjatému fenoménu: Pojďme to nazvat Notes on ‚Dude. ' Protože nedávné důkazy naznačují, že i Dude - Dude ve svém nejrozsáhlejším smyslu slova D - je tu, aby tu také zůstal.
V některých ohledech je podnět ke studiu Dudeovy kultury dvojí: mám pocit, že jsem vyrostl (nebo sestoupil) s vole, protože jsem to nejprve slyšel od jednoho surfaře na střední škole a poté od jednoho surfaře v mé třídě na Yale (vypadl z prvního ročníku na párty s vlnami). Existuje však také podobný motiv, který přiměl paní Sontagovou, aby prozkoumala rezonance tábora. Svou poznámku k eseji „Camp“ otevřela těmito dvěma větami:
Mnoho věcí na světě nebylo jmenováno; a mnoho věcí, i když byly pojmenovány, nikdy nebylo popsáno. Jedním z nich je senzibilita - nezaměnitelně moderní, varianta sofistikovanosti, ale sotva s ní identická - která se nazývá kultovním názvem „Camp“. (Moje kurzíva.)
Podobně byl pojmenován Dude, ale byl Dude - jak je citlivost - dostatečně popsán? Pokud je tábor variantou sofistikovanosti, Dude by se dal nazvat variantou nenáročnosti. A přesto s ním stěží totožný. Ve skutečnosti to může být, když se to používá ironicky, jak je to často tady v New Yorku, sofistikovaný přístup k nenápadnosti.
Proč teď kámo? No, pro jednu věc, co paní Sontag zdokumentovala (nebo možná vytvořila), byl kulturní okamžik, kdy tábor - který popsala jako podzemní, hlavně gay subkulturní citlivost - přešel do hlavního proudu. A já bych tvrdil, že přišel okamžik, kdy, ať se nám to líbí nebo ne, musíme uznat, že Dude - v tom, co byste mohli nazvat jeho extatickým smyslem Jeff Spicoli - přešel. Přešel dvěma způsoby: Nejprve provedl přechod od přechodného subkulturního slangového výrazu k mainstreamovému kulturnímu nebo alespoň jazykovému fenoménu.
A co víc - a právě to podnítilo tento esejovitý tábor, Dude přešel také genderově.
A tak by možná bylo vhodné začít s těmito nezávaznými poznámkami:
1) SEXUÁLNÍ PŘENOS DUDE
Myslím, že toto je jeden z hlavních náznaků, že Dude tu má zůstat: skutečnost, že nyní může odkazovat na muže i ženy. Je pravda, že stále mohou existovat některé salony a večeře - hlavně v některých bezradných okrskech akademické sféry - kde ještě stále nebude chlápek pronesen. A je pravděpodobnější, že budete slyšet, jak je chlapík pronesen v centru nebo ve vlaku L, než v zadní části městských automobilů a navigátorů. Ale mimo ty smutné postavy, které se odkládají od potěšení z popkultury, vole není jen součástí jazyka - vole je celý diskurz. A co víc, Dude-ism, kdysi hlavně mužský, je nyní používán autoreferenčně také ženami.
Nevím přesně, kdy se to stalo. Možná jsem si toho byl vědom podprahovým způsobem, ale znám přesný okamžik, kdy ke mně přišlo vědomé poznání, že vole přesáhl pohlaví. Bylo to druhý květnový týden; Byl jsem někde v autě u sjezdu z dálnice v Chicagu se dvěma studenty žurnalistiky, kteří mě vyzvedli v O’Hare, aby mě odvedli na přednáškový koncert v Medill Journalism School. Zdálo se, že jsme byli ztraceni, a jak si vzpomínám, žena na zadním sedadle řekla ženě za volantem, kámo, myslím, že jdeme špatnou cestou.
Kámo! Bonbón! (jak se říká v Kamarádi, Where’s My Car?) Byly to chytré, vzdělané a sebevědomé ženy ve svých 20 letech a nemyslely si, že by si navzájem říkaly vole. Řekli, že to bylo docela běžné použití. No, možná s trochou zabudované ironie, kterou má ty vole pro všechny, kdo ji používali post-Jeff Spicoli.
Netušil jsem, že jsem byl svědkem fenoménu, který byl ve skutečnosti horkým tématem lexikografů a lingvistů, podle mého přítele Jesse Sheidlowera, vychytralého severoamerického redaktora Oxford English Dictionary: sexuální transmigrace frajera. Tam, kde kdysi chlápek platil hlavně pouze pro muže, se nyní hodně diskutuje, řekl Jesse, mezi svými kolegy v oboru studia slov, o této otázce: zda by chlápek (spíše v popisném než předpisovém smyslu) mohl nyní obecně lze říci, že platí pro muže i ženy. (Dalo by se říci, jak to dítě přešlo z druhého směru.)
Například online vydání American Heritage Dictionary již udělalo skok a uznalo dualitu chlápka, pokud jde o pohlaví, a definovalo jej (ve 3.b., chlápci) jako Osoby obou pohlaví.
Oxford to stále studoval, řekl Jesse, i když zkontroloval O.E.D. On-line databázi a našel citaci pro vole aplikovanou na ženu již v polovině 70. let. A jeden v polovině 80. let, v Bret Easton Ellis ‘Less Than Zero, ve kterém mladá žena řekne své matce, no way, vole.
Jednalo se o relativně ojedinělé případy, ale zdálo se, že je jen otázkou času, než bude O.E.D. by dal vole jeho splatnost jako označení dvojího pohlaví. (Nebo jak by mohl Aerosmith říci, Dude [někdy] vypadá jako dáma.)
Triumf Dudea je víc než jediné slovo. Je to o celé citlivosti, světonázoru. Abychom tomu porozuměli, je třeba…
2) HISTORICKÁ PERSPEKTIVA ON DUDE: Představuje originální „estetickou šílenství“.
Všichni si myslí, že ranč s frajerem byl na prvním místě a byl nějak původem. Ale odkud přišel ten chlap na ranči? Před frajerem na ranči tam byl frajer jako dandy, frajer jako městský estét; to byla městská poloha frajera, která udělala z frajera frajera frajera frajera. Tisková verze nezkráceného O.E.D. zvědavě nazývá vole původně fiktivní slangový výraz. Fiktivní slang? Myslím, že to, co navrhují, je něco jako to, co se stalo, když se lidé, kteří vyráběli Swingers, snažili vydělat peníze slangovým výrazem. Bože, byla to katastrofa. Úplně trapné, kámo. Proč kámoš uspěl, zatímco peníze zemřely zaslouženou smrtí? Může to mít něco společného s jeho původem.
Kamarád mohl být vymyslen fakticky (chtěl bych znát toho chlápka, který to udělal), ale podle O.E.D. , poprvé vstoupil do módy v New Yorku kolem roku 1883, v souvislosti s tím, co O.E.D. nazývá „estetickým šílenstvím“ dneška.
Estetické šílenství: Nemiluješ to, kámo? To je důležité mít na paměti při zvažování způsobu, jakým se chlápek vyvinul, způsobu, jakým se bude používat století po jeho vzniku, estetické dimenze slova. Ano, lze jej jednoduše použít k označení osoby nebo třídy osob - tak, jak jsem to poprvé slyšel na mém předměstí v souvislosti se surfaři. Zajímavější je ale způsob, jakým lze jeho původ v estetické šílenství spojit s tím, jak se z vole (nebo spíše Duuuude!) Stal jednoslovný výraz úcty a úžasu. Jednoduchý útěk Duuuude! jako způsob vyjádření estetického uznání, šílené vzájemné estetické zhodnocení něčeho, co někdo říká, nebo nějakého fenoménu, na který někdo upozorňuje. Potvrzení šoku a úcty - nebo v některých případech schlocku a úcty.
Jeden můj přítel poukázal na to, že to, co mají chlápci (a násilníci) společné, je doprava. Dude byl původně dandy na koni; současní chlápci používají jiné dopravní prostředky - skateboardy, surfy, snowboardy apod.
Je tu zajímavá konvergence s výkladem paní Sontagové o počátcích tábora, který se také vrací k estétovi a dandymu.
Camp vidí všechno v uvozovkách, napsala. Vzhledem k tomu, že dandy je zástupcem aristokrata v otázkách kultury z 19. století, je Camp moderním dandyismem. Tábor je odpovědí na problém: jak být dandy ve věku masové kultury…. Starý dandy nenáviděl vulgárnost, nový dandy… oceňuje vulgárnost.
Kamaráde, dalo by se říci - Kamarád s velkým D - je další odpověď na otázku, jak být estétem ve věku masové kultury, protože Kamarád je způsob, jak přinést vědomou nenásytnost - ironickou nesofistikaci, nesofistika v citaci známky, sofistikovaná nenáročnost - k ocenění populární kultury.
Alespoň tak jsem to slyšel při výměně mezi ženami ze školy Medill J; tak to používám; to je způsob, jakým to slyším tady v New Yorku, kde například jeden z nejplodnějších chlápků, které znám, pracuje v The New York Review of Books.
Samozřejmě stále existuje druh čistého vole, ne ironické použití tohoto slova. (Ne, že by na tom nebylo nic špatného.) Dalo by se téměř říci, že v historii frajera od jeho faktického původu v roce 1883 byla dialektika frajera, dialektika sofistikovanosti a nenáročnosti. Což opravdu vyžaduje…
3) STRUČNÁ HISTORIE DUDE, ČÁST PRVNÍ: TAJEMSTVÍ PŘECHODU
Skutečné tajemství historie Dude je Tajemství přechodu. Jak se z mírně posměšného frajera frajera, přímého potomka městského šprýmaře z roku 1883, stal frajer surfařských řečí - úctyhodná forma přímé adresy, jako v Party on, frajere. Žena, kterou znám, nabídla tuto teorii o tom, jak frajer migroval z výsměchu vole-ranč na surfařský termín vzájemné úcty: Dude byl původně výsměchem gentlemanství, dalo by se říci, nebo gentility, a surfaři později zachránili gentlemanství z výsměchu.
Když byl transformován nebo obrácen v subkulturním slangu - v tomto případě kalifornský surfařský rozhovor - původní ironie byla sama ironizována, a tak, jak může dvojitý zápor udělat pozitiv, stal se tím většinou upřímným, mírně archovým výrazem gentlemanského respektu , ne výsměch. To, co transformaci umožnilo, byla přítomnost tohoto gentlemanského dandyismu v obou zvyklostech. Surfaři se rozhodli jej vlastnit, vlastnit jejich propracovaný subkulturní estetický dandyismus, způsob, jakým se některé etnické skupiny domnívají, že mohou vlastnit slova, která byla původně výsměšnými nadávky.
Svým způsobem oslovit někoho jako chlápka se stalo známkou ironického respektu k ironické citlivosti této osoby.
4) STRUČNÁ HISTORIE DUDE, ČÁST DRUHÁ: ZTRACENÍ A ZNOVU NAVRÁCENÍ DUDE
O.K., takže vole udělal přechod někdy v 60. letech na termín respektu, ale na chvíli tam prostě zůstal, jakýsi spící, regionální subkulturní termín, udržovaný při životě v určitých rockových textech (All the Young Dudes).
Na chvíli to vypadalo, že by vole mohl vymřít nebo zastarat jako groovy (na rozdíl od cool, který stále přežívá v různých ironických příchutích). Ale pak se na konci 70. let začal znovu objevovat frajer, méně jako výraz adresy - Hej, kámo! - ale opět jako takříkajíc aspekt estetického šílenství.
Což nás přivádí k tomu, co byste mohli nazvat whoa, vole spojení - a pak k internalizaci whoa by vole.
Zdá se, že si pamatuji, že jsem byl na tento přechod upozorněn v roce 1980 nebo v roce 81 příběhem, který se objevil v časopise New West od nadaného spisovatele Charlieho Haase. Jak si vzpomínám, byl to jeden z prvních, kdo dokumentoval kult Grateful Dead. Ale to, co mi zůstalo v mysli, byl veselý, ale předvídavý úvodní riff pana Haase, co nazýval whoa chlápci: lidi, kteří používali Whoa, vole! začínat a končit téměř každou konverzační odpovědí, podobně jako Valley Girls začaly používat podobně a úplně jako univerzální interpunkční interpunkci. (A mimochodem, celý způsob, který by se dal věnovat způsobu, jakým Valley-speak v mnoha ohledech přežil a stal se národním - jak dokazuje nečekaný triumf Legálně blondýnky, jak to TOTÁLNĚ dosvědčuje.)
V každém případě to, co dokumentoval jev whoa, vole, byl způsob, jakým vole provedl další zásadní přechod. Byl to okamžik, kdy říkat vole už nebyl jen způsob, jak oslovit člověka; začalo to být všeobjímající uznání vzájemného úžasu v té protáhlé formě - Duuuude! -kde je v podlouhlé Duuuude obsaženo ohromené whoa! tak, aby se stalo vzájemným společenstvím s takřka divem toho všeho.
Skutečným přechodem - okamžikem, kdy se vole dostal do celého světa (použít současný výraz), okamžikem, kdy Dude vybuchl (použít vytrvalou frázi z 80. let) - bylo uvedení jednoho filmu, Fast Times at Ridgemont High, a představení jedné téměř mýtické postavy…
5) DEMIGODS OF DUDE, ČÁST PRVNÍ: JEFF SPICOLI
Jsem velkým fanouškem seriózní práce Seana Penna, od podceňovaného At Close Range až po jeho směr The Crossing Guard - ale opravdu, Jeff Spicoli ve Fast Times na Ridgemont High se pravděpodobně stane jeho jednou nesmrtelnou americkou postavou, skoro jako Huck Finn nebo Chaplinův malý tulák.
V čem byl Jeff Spicoli skvělý? Byl to dokonalá synergická fúze čtyř pramenů kultury Dude z konce 70. let: surfař, stoner, příměstský Valley-speak a biker-rocker vole. (Vzpomínáte si na Spicoliho sen, který končí jeho plánováním letět do Londýna a jamovat se Stones?) Ale kromě toho to byla úžasná, lhostejná dobrá povaha, kterou pan Penn jako Spicoli vyzařoval. Radost z vole.
6) DEMIGODS OF DUDE, DRUHÁ ČÁST: KEANU SE OBJEVUJE V BILLU A TEDOVO VÝBORNÉ DOBRODRUŽSTVÍ
Skoro bych zapomněl, že Bill a Ted přišli před Waynem a Garthem a Waynovým světem. A ten Wayneův svět - jak koncept náčrtku Saturday Night Live, tak i filmy, které následovaly - byl čistým policajtem od Billa a Teda. A že to byl Keanu Reeves, kdo zvěčněn frázi Party na, vole, ne Mike Myers. To jsou důležitá fakta. A ačkoli Bill a Ted ve skutečnosti neobstojí tak, jak to dělá Fast Times, byl to Bill a Ted, kdo představil estetickou kategorii známou jako Vynikající! do lexikonu Dude, ještě předtím, než se Bart Simpson a Mr. Burns stali zločinci a vynikajícími partnery v oblasti zločinu.
7) DEMIGODS OF DUDE, ČÁST TŘETÍ: LEBOWSKI vs. SLACKER
Musím přiznat, že se mi opravdu líbil Velký Lebowski, když jsem ho poprvé viděl. Ale rostlo to na mě. Ne pro kultovní status, kterého se některým dosáhlo: Věděli jste, že se 19. července někde v Kentucky bude konat Druhý ročník velkého festivalu Lebowski (viz www.lebowskifest.com)? Poznámka pro redaktora: Kamaráde, tady je tvůj kolík! Můj problém s Lebowskim zpočátku spočíval v tom, že Jeff Bridges dává lenochovi poskvrnu špatné jméno, zatímco dřívější lenoch mu dává dobré jméno. (Viz můj sloupek k tomuto skutečně skvělému filmu Dude, Braganca, 13. srpna 2001) Slacker je samozřejmě explicitněji filozofický a estetický než Lebowski, ale v poslední době jsem si začal myslet, že na bratrech Coenových je něco sympatického film, téměř navzdory prvku Dude.
To, co mě dráždilo, byla postava Jeffa Bridgesa, která si říkala Dude. Byla to taková věc, kterou nedělal. (Téměř stejně dráždivý jako komodifikace Dudeho takzvaným Dell Dude. Neviním Dude Dudeho, že vzal koncert, ale byl na to téměř příliš dobrý - do té míry, že na malou chvíli začal se cítit trochu nevkusně, aby použil frajera.)
Ale abychom se vrátili k Lebowski: Skutečným Dudem na obrázku je Lebowskiho kamarád, Walter Sobchak (hrál John Goodman), který je nejlepší ve filmu - spolu se dvěma, kteří používají slovo roll pro mísu (opět transport). Ve skutečnosti je celá bowlingová / duchovní stránka filmu zdůrazněna Sobchakovým odmítnutím házet na shabby.
8) DEMIGODS OF DUDE, ČÁST ČTVRTÁ: ASHTON KUTCHER
Nevím, jestli si toho někdo všiml, ale název Kamaráde, kde je moje auto? lze vysledovat na řádek v The Big Lebowski, když se Sobchak zeptá Lebowski: Kde máš auto, kámo? A i když většina z Dude, Where’s My Car? dokonce i Bill a Ted vypadají jako tlumená, podzimní práce jemného japonského mistra filmu Yasujiro Ozu, Dude se stal kultovním filmem a samotný název filmu stojí za cenu vstupného. A v roce 2000 to jasně znamenalo, že Dude bude trvat na přelomu století. Samotný úžasný název pokračování - Vážně, kámo, kde je moje auto? (plánováno na vydání v roce 2004) - by mělo zajistit, že Dude vydrží až do nového tisíciletí.
Ale samozřejmě, Dude, Where’s My Car? než název a téma ztraceného transportu. (No, trochu víc.) Mezi Ashtonem Kutcherem a Seannem Williamem Scottem je skvělá, nyní trochu slavná výměna, když si navzájem čtou tetování na zádech. Nejde úplně o to, kdo je první ?, ale nejde o špatnou aktualizaci.
Podívejte se, právě zjistili, že si nechali tetovat na zádech, na které si vůbec nepamatují. Protože tetování leží na zádech, musí si každý přečíst inkoust ostatních. A zjistí, že Kutcherovo tetování čte Dude a Scottovo Sweet.
A protože Sweet se stal synonymem pro zděšenou Duuuude, nastávají potíže:
Kamaráde, co říká moje tetování? ptá se Scott.
„Sladké,“ říká Kutcher. A co moje?
„Kamaráde,“ říká Scott. Co říká můj?
„Sladké,“ říká Kutcher. A co moje?
'Kámo'! říká stále více naštvaný Scott. A co moje?
'Bonbón'!
A tak to jde, dokud si navzájem nebudou v krku.
Pravděpodobně to nedává žádný smysl těm, kteří to neviděli, ale když to uděláte, trochu se tomu vzdáte. (Náš editor velkých sýrů, jak mu Osmidenní týden rád říká, se chlubí, že si ho zapamatoval). Pokud se to zdá být o něco méně závažné než intelektuální tarif, na který jsou moji čtenáři zvyklí, dovolte mi nabídnout ...
9) CHLAPEC, KDE JE MŮJ VŮZ? LITERÁRNÍ HRA
To bylo něco, co jsem vymyslel během večeře se svými přáteli Virginií a Davidem, i když přišli s nejlepší odpovědí. Cílem je zjistit, kolik skvělých literárních děl se vejde do Kamaráde, kde je moje auto? rámec.
Například Moby-Dick - Kamaráde, kde je moje velryba?
The Iliad - Dude, Where’s My Trojans?
The Catcher in the Rye - Dude, Where’s My Innocence?
Příběh dvou měst - Kamaráde, kde mám hlavu?
The Red and the Black - Dude, Where’s My Color Sense?
Nejlepší byl ten, se kterým David a Virginie podle všeho přišli současně:
The Sun also Rises - Dude, Where’s My Dick?
Tuto část Poznámky k ‚Dude 'zakončím nějakou bláznivou etiketou:
10) NENÍ NĚKTERÝ DUDE A NEBUDE
-Nikdy nepoužívejte frajera více než dvakrát v jedné větě.
-Headline hraje na Dude, Where’s My Car? dosáhli svého limitu. Nedávno jsem viděl titulek: Kamaráde, kde je můj terorismus?
- Takže si zahrajte na Dude, dostáváte Dell.
- Dost komercializace: Ukázkové vyhledávání na webu odhalilo mimo jiné Weather Dude, Pizza Dude, Balloon Dude a Cookie Dude. Nechyběl ani Dude Dressing: Major Zesty Garlic Peppercorn Ranch Salad Dressing, díky kterému budete říkat kámo !!! Dokonce jsem viděl web pro The Creator Dude. Nebyl to Bůh.
