Facebook podněcoval násilí proti Rohingům v Myanmaru, což vedlo ke genocidě, podle dnes zveřejněné zprávy (29. září) Amnesty International, organizace pro lidská práva. Konkrétně zpráva tvrdí, že Meta, majitel Facebooku, finančně těžil z clickbaitů, falešných zpráv a placených příspěvků, které prosazovaly protirohingské příběhy, a přitom ignoroval rizika, která s tím spojená. A 'Meta nadále ignoruje taková rizika až do dnešního dne v neúnavné honbě za ziskem,' uvádí zpráva.
Zpráva Amnesty International vyzývá Meta, aby zaplatila reparace Rohingům, primárně muslimské skupině v buddhistické většinové Myanmaru, ve formě kompenzací, financování vzdělávání a rehabilitace, veřejného uznání a změny svých reklamních a algoritmických praktik. Myšlenka, že společnosti sociálních médií poskytují reparace skupinám, které poškodí, je relativně nová. Žádná společnost na sociálních sítích to zatím veřejně neudělala, a přestože Meta může mít etickou odpovědnost platit reparace, nemusí mít právní odpovědnost.
Společnost připustil v roce 2018 byla její platforma použita k podněcování násilí a neudělala dost, aby tomu zabránila, ale nepřijala odpovědnost za genocidu. „Meta je solidární s mezinárodním společenstvím a podporuje úsilí přimět Tatmadaw (myanmarské ozbrojené síly) k odpovědnosti za své zločiny proti Rohingům,“ uvedl v e-mailovém prohlášení Rafael Frankel, ředitel veřejné politiky Meta pro rozvíjející se trhy.
Meta však loni popřela, že by financovala žádost rohingských uprchlických skupin o 1 milion dolarů na vzdělání v uprchlických táborech. V dopise zamítajícím žádost o financování Miranda Sissons, ředitelka Facebooku pro lidská práva, zveřejněná skupinami pro uprchlíky, uvedla, že společnost se nezapojuje do filantropie, ale může diskutovat o dalších programech, které by Meta mohla podporovat.
Podle zprávy Meta porušila hlavní zásady lidských práv v podnikání Organizace spojených národů, které společnost říká, že to dodržuje . Pokyny říkají, že když společnost způsobí škodu, musí poskytnout nápravu , což zahrnuje podniknutí kroků, aby se to už neopakovalo. Normy jsou široce přijímané, ale nejsou právně závazné.
Neexistuje žádný právní předpis USA, který by říkal, že společnosti sociálních médií musí řešit škodlivý obsah, řekl Charles Mudd, právník sídlící v Chicagu, který se specializuje na internetové právo více než 20 let. Ale ani společnost nemůže způsobit škodu z nedbalosti. 'Je to jako poslat produkt a zjistit, že je to nebezpečí udušení,' řekl. 'Musíš si to připomenout.'
Samostatně jsou to příslušníci Rohingů žalovat Meta. Skupinovou žalobu podala v Kalifornii anonymní Jane Doe jménem Rohingů v roce 2021. Doe požaduje 150 miliard dolarů za nedbalost a přísnou odpovědnost za výrobek nebo odpovědnost za zranění v důsledku vadného výrobku.
„Problém s Rohingy, kteří jsou terčem Facebooku, byl ve společnosti dobře znám už léta,“ řekl Frances Haugen, bývalá zaměstnankyně Facebooku, se stala informátorkou , v žalobě.
Případ z nedbalosti proti Metě
Mudd vidí oprávněný případ nedbalosti proti Metě. Primární obranou společnosti by obvykle byl oddíl 230 zákona o slušnosti komunikace, podle kterého platformy sociálních médií neodpovídají za obsah zveřejněný na jejich fórech. Žaloba však poznamenává, že § 230 může být v rozporu s myanmarskými zákony, a pokud soud shledá, že tomu tak je, použijí se myanmarské zákony.
Společnosti sociálních médií mají povinnost vůči komunitám, které poškozují, řekl Mudd. 'Je špatný obchodní model předstírat, že [škoda] neexistuje, a mnohem horší je to veřejně popírat,' řekl.
Zatímco zpráva Amnesty International konkrétně vyzývá Meta, společnost sdílí podobné reklamní modely a algoritmy s dalšími společnostmi v oblasti sociálních médií. A dokud všichni problém nevyřeší, „uvidíme další případy a výzvy k nápravě,“ řekl Joe Westby, zástupce ředitele Amnesty Tech, sekce Amnesty International.
„Je to globální problém související s obchodním modelem Facebooku, který spočívá v udržování lidí na platformě kvůli ochraně lidských práv,“ řekl.
V roce 2017 více než 700 000 Rohingů byli vysídleni a přinejmenším 6 700 byli zabiti. Některé zprávy odhad toto číslo by se mělo přiblížit 25 000, přičemž další desítky tisíc zažily násilí. V Myanmaru zbylo jen asi 200 000 Rohingů a 2,4 milionu na světě.
